Technologie a zařízení pro těsnění

Technologie a zařízení pro těsnění

Těsnění označuje různé procesy těsnění prováděné po zabalení velkoobchodní krabice na balení baklavy produkt pomocí obalových materiálů nebo obalových nádob, aby se zajistilo, že obsah zůstane v obalu a nedojde ke kontaminaci během oběhu, přepravy, skladování a prodeje. Má široký význam a nazývá se také utěsnění, zapečetění nebo pečetění. Po dokončení balení materiálůvelkoobchodní krabice na balení baklavyV kontejneru se stroj, který kontejner utěsňuje, nazývá těsnicí zařízení. Různé balicí kontejnery mají různé metody utěsňování a typy utěsňování a těsnicích zařízení jsou rozmanité. V procesu utěsňování a balení se používá mnoho typů těsnicích metod, materiálů a komponentů, které se dělí na následující typy podle přítomnosti nebo nepřítomnosti těsnicích materiálů a různých metod utěsňování.

(1)Žádný těsnicí materiál, existuje lisované těsnění za tepla, svařované těsnění, reliéfní těsnění, skládací těsnění a zásuvné těsnění.

(2)Existují těsnicí materiály, včetně rolovacího těsnění, krimpovacího těsnění, tlakového těsnění a třmenového těsnění.

(3)Existují pomocné těsnicí materiály. Tento typ těsnění zahrnuje ligační těsnění a páskové těsnění.

V každodenním životě lze tyto těsnicí prostředky vidět všude, například u skleněných lahví piva, limonád a dalších sycených nápojů. Jedná se především o tlakové těsnicí prostředky, které se běžně nazývají uzavírací stroje. Balená voda a farmaceutické výrobky se nejčastěji uzavírají šroubovacím uzávěrem a obvykle se jim říká uzavírací stroje. Konzervy v plechových nádobách se uzavírají krimpováním a těsněním, což se obvykle nazývá uzavírací stroj na konzervy. Nebudu je zde vyjmenovávat jeden po druhém. Všechny patří do kategorie balicích zařízení.

 

1. Funkce a typy lepidel

Metoda utěsňování obalových výrobků pomocí lepidel se nazývá adhezní proces. Jeho výhodami jsou jednoduchý proces, vysoká produktivita, vysoká pevnost spoje, rovnoměrné rozložení napětí, dobré utěsnění, široká přizpůsobivost a zvýšené tepelněizolační a izolační vlastnosti. Široce se používá v obalovém průmyslu pro lepení různých materiálů, jako je papír, tkanina, dřevo, plast a kov. Hraje důležitou roli v procesech utěsňování, výroby kompozitních materiálů, uzavírání krabic, odstraňování a etiketování.

Existuje mnoho druhů lepidel se složitými složkami a jako lepidla lze použít mnoho přírodních i syntetických materiálů. Podle povahy základního materiálu lepidla se dělí na anorganická lepidla a organická lepidla; podle fyzikální formy lepidla se dělí na tři kategorie: ve vodě rozpustná, rozpouštědlová a tavná; podle toho, zda se lepidlo při práci zahřívá, se dělí na studená lepidla a tavná lepidla.

2. Lepení za studena nevyžaduje zahřívání a provádí se při pokojové teplotě.

Existují lepidla rozpustná ve vodě a lepidla na bázi rozpouštědel. Lepidla na bázi rozpouštědel jsou vhodná pouze pro tavné spojování pod teplotou 120 stupňů, které nepoužívají svařovací stroje na vodní hladině, a to z důvodu omezení druhů, bezpečnosti, předpisů na ochranu životního prostředí a bezpečnosti výroby. V případě lepidel se ve výrobě používají hlavně lepidla rozpustná ve vodě. Nejdéle se v balení používá lepidlo Xinheli typu Dongji a má největší dávkování. Jeho výhodou je snadná obsluha, nízké bezpečnostní náklady a vysoká pevnost spoje. Lze jej rozdělit do dvou kategorií: přírodní lepidla rozpustná ve vodě a syntetická lepidla rozpustná ve vodě. Jedná se o přírodní lepidlo na bázi vody s nízkou úsporou energie a vysokou pevností. Varování typu Fu. Hlavním účelem je utěsnění kartonů a papíru. Vyrábí se z papírových trubic a papírových sáčků s pevným práškem. Vyrábí se ze surové mouky nebo zeleniny. Při výrobě kartonu Wabo se vyhněte použití škrobu. Jeho výhodou je, že se snadno tvaruje a lepí na kovové plechovky, dobře lepí papír a má dobrou tepelnou odolnost. Nevýhodou je relativně malá odchylka adheze.

Špatná přilnavost k plastům a nátěrům, špatná odolnost proti vodě. Spojení materiálu a matrice, například zvířecího lepidla, může být použito jako hlavní složka smáčecí směsi těsnicí pásky a jako lepidlo těsnicí pásky: stejně jako suché lepidlo se používá hlavně jako nálepka na pivní lahve. Lepidlo na etikety, protože splňuje požadavky na odolnost proti ponoření do studené vody pro etikety pivních lahví, může být po recyklaci lahve smyto alkalickou vodou. Může být také použito k výrobě chemické sloučeniny používané pro fólie Daizhi a přírodní směsi, jako je emulze z přírodního kaučuku, což je bílá emulze extrahovaná z kaučukovníků, která se používá hlavně v balení jako hlavní složka lepidla pro polyethylenové a papírové kompozity ve vícevrstvých sáčcích. Může se samouzavírat tlakem, proto se často používá pro samouzavírací bonbóny. Lepidlo pro balení, tlakově uzavíratelné krabice a tlakově uzavíratelné papírové sáčky.

Syntetická lepidla rozpustná ve vodě.

Většina těchto lepidel jsou pryskyřičné emulze, zejména suspenze částic vinylové kyseliny ve vodě, stabilní v emulzi polyvinylacetátu. Tento typ lepidla se nejčastěji používá vvelkoobchodní krabice na balení baklavy, například pro tvarování, uzavírání nebo označování krabic, tub, sáčků a lahví. Díky řadě svých vynikajících vlastností do značné míry nahradil přírodní lepidla.

Proces lepení za studena

Proces lepení studeným lepidlem lze provádět ručně nebo pomocí nanášecího zařízení. Hlavní postupy lepení jsou: nanášení, lisování a vytvrzování (vytěkání). Vytvrzování je proces, při kterém se voda nebo organické rozpouštědlo, které rozpouští studené lepidlo, odpařuje, dokud lepidlo samotné neztuhne. Po nanesení lepidla na lepený povrch musí zůstat ve spojeném stavu po dlouhou dobu, dokud neztuhne. Při ručním nanášení použijte štětec nebo stříkací pistoli. Při nanášení nátěrů na mechanická zařízení existují zhruba tři pracovní metody: D metoda válečkování. Studené lepidlo v nádobě se nanáší rotujícími válci. Existují dva způsoby, jak nastavit tloušťku lepidla: pokud je válec hladký válcovitý, lze jej nastavit mezerou mezi povrchem kola a škrabkou; pokud má povrch válce drážky, záleží na hloubce drážky. Metoda válečkování umožňuje použití lepidel při pokojové teplotě. Konstrukce zařízení je relativně jednoduchá a široce se používá ve strojích na lepení skládacích kartonů. Protože dokáže plně nanést lepidlo na přehyby kartonu, lze karton zcela utěsnit, i když je obsah ve formě prášku. Zařízení je však třeba čistit každý den a ztráta lepidla je velká; pokud se používají organické roztoky, je třeba zvážit otázky ochrany životního prostředí.

3. Metoda nanášení tryskou. Existují dva způsoby, jak stříkat lepidlo tryskou.

Lepidlo se do trysky dodává pomocí tlakové nádoby nebo tlakového čerpadla. Při bezkontaktním stříkání lepidla je mezi tryskou a lepeným předmětem určitá vzdálenost a většinou se používá tlakové čerpadlo s vyšším stříkacím tlakem. Kromě toho z hlediska údržby pro

Pro materiály, jako je vlnitá lepenka, kde je papírvelkoobchodní krabice na balení baklavyProtože se na trysce hromadí nečistoty, je vhodnější bezkontaktní metoda. Ve srovnání s metodou válečkování lze směr bezkontaktního nanášení libovolně nastavit a zařízení není nutné čistit každý den. Protože se však lepidlo stříká tryskou s malým průměrem, existuje problém s jeho vyschnutím a ucpáním trysky. Z tohoto důvodu je třeba přijmout určitá opatření. Mezi opatření patří umístění trysky na vlhké místo nebo foukání vlhkosti směrem ke konci trysky, když je montážní linka zastavena. Některá lepidla navíc urychlují korozi kovových trysek, což je třeba při jejich výběru zohlednit.

Metoda nanášení lepidla kyselou mlhou. Ve složení systémů stříkacího lepení a lepení tryskou není velký rozdíl. Rozdíl spočívá v tom, že suché lepení způsobuje, že se studené lepidlo rozprostírá v lineárním tvaru, zatímco stříkací lepení způsobuje, že se studené lepidlo rozprostírá ve tvaru mlhy. Důvodem je, že povlak vyžaduje velkou plochu. Dobrého lepícího efektu lze dosáhnout nanesením malého množství lepidla a doba laminace se zkrátí. Nevýhodou je, že první linie je rozmazaná. Nejčastěji se používá k utěsnění vlnitých krabic. 3. Lepení tavným lepidlem

Existují tři způsoby, jak nastavit tlak uvnitř provozního zařízení pro zpracování tkanin nebo v místnosti s organickými rozpouštědly, když je válcové zařízení zavřené.

Tavné lepidlo je pevné lepidlo na bázi termoplastických polymerů. Jeho proces spojování je následující: tavení lepidla, nanášení povlaku, lisování a tuhnutí (ochlazování). Potahovací kapalina se zahřívá a roztavuje lepidlo a tuhnutí je proces ochlazování roztaveného lepidla. Liší se od ochlazování za studena.

Tekuté lepidlo se odpařuje. Protože doba chlazení je mnohem kratší než doba odpařování, může se přizpůsobit vyšší výrobní rychlosti automatických linek na výrobu obalů. Je to velmi důležité lepidlo v současných obalových materiálech. Existují tři nejčastěji používané tavné lepidla. Prvním je kopolymer ethylen-vinylacetátu (EVA), který lze kombinovat s voskem a lepivou pryskyřicí za účelem vytvoření užitečnějšího lepidla. Funkcí vosku je snižovat viskozitu a regulovat rychlost vytvrzování, flexibilitu a tepelnou odolnost lepidla, zatímco úlohou lepivé pryskyřice je regulovat viskozitu a adhezi. Druhým typem je tavné lepidlo na bázi nízkomolekulárního polyethylenu, které se široce používá pro lepení papíru, jako je utěsnění kartonů a sáčků. Třetí druh lepidla na bázi amorfního polypropylenu se používá pro laminování papíru k výrobě voděodolných obalových materiálů nebo dvouvrstvých vyztužených přepravních obalů.

Kromě toho existují tavná lepidla, která splňují i další speciální účely. Bez ohledu na to, o jaký druh tavného lepidla se jedná, všechna mají jednu společnou základní výhodu, a to, že je lze slepit pouhým ochlazením. Protože však velmi rychle vytvrzují, často dochází ke špatné přilnavosti, kdy tavné lepidlo tuhne, aniž by se dotýkalo vlhkého podkladu, a jejich pevnost se s rostoucí teplotou rychle snižuje. Pokud jsou správně formulována, mohou být vhodná pro většinu...velkoobchodní krabice na balení baklavyaplikace. , ale není vhodné pro velmi horké plnění nebo balení pro pečení.

Metoda lepení válečkem D. Metoda je jednoduchá, ale celkový efekt je špatný.

Metoda potahování trysek.

Tavné lepidlo se umístí do zásobníku lepidla 6 a zásobník lepidla je připojen k trysce pro nanášení lepidla 7; vlnitý karton 10 je dopravním pásem 9 posílán do polohy pro nanášení lepidla a tryska stříká tlakové lepidlo, čímž se na karton vytvoří lepidlo. Vrstva lepidla 8 se přehne, stlačí a ochladí, aby se dokončilo spojení. Protože tryska nepřichází do kontaktu s kartonem a lepidlo se stříká pod tlakem, rychlost nanášení lepidla je rychlá a rovnoměrná. Mezi různými metodami lepení je to nejpoužívanější.

Metoda nanášení plochého lepidla.

Tavené lepidlo je uloženo v nádrži na lepidlo 11. Povrch kartonové krabice 13 s povlakem na lepidle je otočen dolů a umístěn na ploché desce 12 s povlakem na lepidle. Plochá deska s povlakem na lepidle se pohybuje nahoru a dolů a při sestupu unáší polotovar kartonu v nádrži. Lepidlo se nanáší v nádrži na lepidlo a poté se lepení provádí skládáním, lisováním a ochlazováním nahoru. Plochá deska s povlakem na lepidle je opatřena prázdnými drážkami, které jsou vhodné pro části kartonu s povlakem na lepidle, takže každý povrch s povlakem na lepidle může být potažen najednou, čímž se zvyšuje účinnost. Tato metoda se nejčastěji používá pro lepení kartonů.